"Naděje vždycky způsobí, že uvěříme." Robert Fulghum

Věřme, že bude

14. června 2018 v 8:46 | realistkadneska |  Téma týdne

Nikdy jsem si nic neplánovala. Všechno jsem v životě brala tak, jak to přicházelo. Když někdo kolem řešil svatbu, kterou by jednou chtěl, kolik by chtěl dětí, jaký dům, auto či kam by chtěl na dovolenou, nijak mě to neoslovovalo. Já chtěla hlavně žít, a to doslovně. Bylo hrozné a velmi dlouhé období v mém životě, kdy jsem se bála smrti jako čert kříže. Detailněji se zmíním jindy. Byla jsem touto fóbií a doprovodnými jevy zcela paralyzována. Postupné zlepšení nastalo po mém přehnízdění do Prahy a neustálé práci na sobě. Konečně jsem začala věřit v nějakou budoucnost a občas něco plánovat.

Chtěla jsem psát o sobě, ale pořád se mi do myšlenek vkrádá včerejší pohřeb pětadvacetileté mladé, silné, krásné ženy, která měla jiné představy o své budoucnosti - a ne bílou rakev, sakra. Je pravda, že ona toho za svůj krátký život stihla a viděla tolik, co málokdo za spousty desítek let. Její odchod ale rozhodně změní budoucnost nejbližších, ať měli představu o budoucnosti jakoukoliv - teď je vše jinak. Je až neskutečné, že tahle křehká bytost, která rozdávala tolik radosti a lásky, dokázala vykonat tolik dobra i po svém odchodu. Její orgány zachránily čtyři lidi. Obdivuji její rodinu, že to umožnila a zároveň to chápu jako malou jiskřičku naděje, že tady je stále s námi.

Po včerejším nepěkném dnu a jiných podobných, si přeji hlavně zdraví pro všechny své blízké a trochu i pro sebe, abych tady mohla být pro své děti. To ovšem neovlivníme.

Co se týká partnerského života, svou budoucnost nevidím po boku výrazně mladšího partnera nijak růžově, ale to nevadí. Teď je to hezké a my žijeme tady a teď.

Minulost ovlivňuje přítomnost a přítomnost tvoří budoucnost. Snažím se být šťastná - pozitivní a věřím, že taková může být i má budoucnost. Kupte si něco pro radost, napište někomu pohled, jděte do lesa, řekněte někomu něco hezkého, usmívejte se. Nikdo nevíme, kolik času nám zbývá.

Jo a v takové té vzdálené pohádkové budoucnosti bych chtěla dům s terasou nebo zkrátka přidělat terasu k našemu rodinnému domu, prostě ta terasa je zásadní… a já na ní čtu pohádky svým vnoučatům.. z opravdových knih… čtečky a jiné vymoženosti přestaly fungovat…

A ještě malá vsuvka ze života. Říkáte si, plánovat se musí, budoucnost je důležitá a Váš život je samé až (vydělám dost peněz) …tak …až ..tak ?? Jedna má známá to měla v životě nalajnováno úplně precizně (svatba jako z pohádky,..) a stejně nic nevyšlo, dnes dělá alespoň práci, která ji naplňuje. Když občas odbočíte z cesty, bude to nakonec dobře, věřte.

Krásný den.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Denia Denia | Web | 14. června 2018 v 11:01 | Reagovat

Moc hezky napsáno :-). Každý by si měl vážit toho, co v životě má.. a já myslím, že ty plány stejně nikdy všechny nevyjdou, když osud zamíchá kartami :-). Krásný den plný úsměvu! :))

2 realistkadneska realistkadneska | 14. června 2018 v 16:51 | Reagovat

[1]: děkuji a souhlasím :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama