"Naděje vždycky způsobí, že uvěříme." Robert Fulghum

Ach ta naše povaha ...

17. května 2018 v 19:05 | realistkadneska |  Téma týdne

Na Wikipedii se píše, že zlo je teologický pojem, označující všeobecně jakoukoli negaci. Zla je samozřejmě mnoho forem a je vnímáno, stejně jako dobro, různě. Téma týdne poukazuje k lidem, osobám, nám ... mé osobě, a tak se na to juknem.

Vždy každého nabádám, ať se zamyslí nejprve sám nad sebou, než hodnotí jiné. A v případě, kdy si máme přiznat něco nepěkného o sobě, se do toho samozřejmě nikomu nechce. I já mám problém konkrétně pojmenovat své zlé stránky.Nejraději bych prostě řekla, že jsem hodný a poctivý člověk, který zle nesmýšlí. Snažím se taková být, ale najdou se náznaky zlého smýšlení a neuvážené činy, které někoho bolí. Někdo páchá zla více, jiný méně a nevypovídají o tom jen naše přeplněné věznice.

S lidmi je to jako se zvířaty, jak se k nim přistupuje, jak jsou vychováváni a v jakých podmínkách, takové je máme. Děti si například často myslí, že zlí jsou jejich rodiče a prarodiče. I já si občas říkám, nebyla jsem na své děti zlá? Né, nebyla...ani Vy ne, pár dobře míněných napomenutí nebo letmý pohlavek neublíží, chceme jen mít ze svých dětí použitelné jedince společnosti. Můj táta například zastával názor, že to dobré mi budou říkat jiní. S tím úplně nesouhlasím. Je potřeba říkat dětem hlavně to dobré, aby byly zdravě sebevědomé. Ovšem je spoustu vnějších vlivů, které již rodiče - rodina neovlivní. Také charakter a intelekt stojí za našimi činy. Zlo mimo různých psychických poruch, pramení dle mého především z našich charakterových vlastností, které se v nás utvořily - rozvinuly. Můžeme na nich ale pracovat.

Proč lidé tak rádi řeší jiné lidi, pomlouvají a ubližují si? Prostě to tak odjakživa je a bude. Jednoduchá rada je zapomínat co nejrychleji a ze života takové lidi vymazat. Sama jsem se naučila zapomínat na všechno špatné až tak rychle,že si to občas raději poznamenám, abych vůbec věděla, proč se např. zlobím na přítele. On tomu říká STB zápisky. Také mi k tomu říká, že kdybych ho měla ráda, nezapisovala bych si to. To je diskutabilní, nemyslíte? On by především neměl dělat a říkat věci, které já si zapisuji (občas), myslím si já.

Jsem ateista, ale při potlačování zla v nás bych se přikláněla k dodržování alespoň některých bodů Desatera a k neustálému zvelebování našich obsahů. Dělejme si radosti, rozmazlujme se, nevyčítejme si chyby, které již nemůžete změnit. Jen spokojený člověk rozsévá radost dál.

Já se třeba o víkendu chystám na pochod Praha - Prčice pro již čtvrtou botičku, držte mi palce a nebo jestě lépe, přidejte se.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 18. května 2018 v 16:23 | Reagovat

Někdy je "zlo" jen nevyrovnanost, špatná chvilka, zkrat v jednání. Ne plánovité zlo, které vzchází z životní negace...
Líbí se mi, jak jsi téma napsala, a zařazuji tě do Výběru Tématu týdne :-)

2 realistkadneska realistkadneska | 20. května 2018 v 20:01 | Reagovat

Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama