"Naděje vždycky způsobí, že uvěříme." Robert Fulghum

Nenápadná nebo moc nápadná?

17. března 2018 v 13:30 | realistkadneska |  K zamyšlení



Nedá mi to a musím se vypsat hned, dokud je trhlinka čerstvá a prášek na nervy ještě neúčinkuje.

Včera jel můj přítel na trénink a následně na oslavu narození dítěte spoluhráče. Zapíjení dětí ,co já pamatuji, bývala většinou chlapská záležitost. I když v dnešní emancipované době není divu, že ženy jsou přítomny všude. Já jsem zkrátka ani nezvažovala, že bych vůbec měla jít. A tak to vnímám i v případě dokopných, sportovních schůzí, rozluček se svobodou, atd. Prostě jsou to takové ty akce, kde se hodně pije a chlapi jsou jako utržení ze řetězu a výjimečně bez dozoru svých drahých poloviček.

Výjimku jsem udělala v minulém roce dvakrát. Přítel přisel s tím, že budou mít schůzi, následně tam bude nějaká hudba a že bysme mohli jít. Nebyla jsem nikde tak dlouho (mám malé dítě), že jsem souhlasila. Po příchodu jsem si neměla ani kam sednout a zase ty nepříjemné pohledy přítomných žen. Ženy mě nemají moc v lásce, cítí se být v mé přítomnosti patrně jaksi ohroženy - léty potvrzeno. Musím konstatovat, že to není jednoduché ani příjemné, když vás někdo kvůli vašemu vzhledu pořád hodnotí, pomlouvá a kamarádky vás nikam nezvou, aby někdo nekoukal více po vás než po nich. Lépe jsem se cítila až po nějakém tom alkoholu. A asi né jen já, protože se začali samozřejmě více bavit všichni. Ten večer jsem se rozhodla potěšit přítomné ženy. Pochválila jsem jednu padesátnici - upřímně, vypadala tam mezi všemi ženami nejlépe, a to především pro svůj krásný úsměv. No a to za mnou sama přišla ten večer ještě dcera od jedné kamarádky přítelovi babičky, byla jsem moc ráda za hezké popovídání. Když odcházel domů jeden fotbalista s přítelkyní, prohlásila jsem něco v tom duchu, že nám odvádí ozdobu večera. Ten mi hned na další akci (dokopné) oznámil, že jsem u nich vyvolala velké dilema, zda jsem jeho přítelkyni nebalila, že jsem divoká. Na téhle dokopné (s velkým počtem partnerek) jsem být neměla - poprvé a naposledy. Vrcholily problémy mezi mnou a přítelem, když se napije, chová se hrubě. Strašně dlouho jsem seděla poklidně na místě, kam mě přítel usadil a opět mě vysvobodil až alkohol, dokázala jsem se uvolnit. Postupně všichni odcházeli, zůstala jsem jen já, přítel, trenér a dva fotbalisti. To už jsem měla od přítele několikrát zmáčknutou ruku, několik sprostých napomenutí a troufalé napomenutí nahlas, ať držím hubu, že mé názory nikoho nezajímají. To mě donutilo přesunout se k postaršímu fotbalistovi, pryč od mého hrubiána. Byla to chyba, měli jsme jít dávno domů. Naše problémy a alkohol = zažila jsem v noci peklo, jehož důsledkem bylo pár modřin druhý den.

A teď zpět ke včerejšku. Ráno mi přítel vyprávěl průběh včerejší oslavy. Prý k němu po konci tréninku přišel postarší fotbalista a ptal se ho, jestli mě bere na zapíjení. Doporučil mu, ať mě raději nikam nebere. Nevybavuji si, že bych někdy něco vyváděla, abych si zasloužila toto zaškatulkování postaršího proutníka, který bude určovat, kde je to pro mě vhodné. Mrzela mě reakce přítele, který mu jen řekl, že jsem divoká. Hodnocení chlapů a žen se diametrálně liší. Když jsem několik sezón seděla poklidně na hřišti, bylo mi lépe.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama