"Naděje vždycky způsobí, že uvěříme." Robert Fulghum

Milionářka ze mě asi nebude

13. března 2018 v 11:43 | realistkadneska |  Pro zasmání

Do všeho se vrhám po hlavě a všechno chci nejlépe hned, to jsem celá já. Koncem minulých prázdnin jsem začala pociťovat nutkání začít něco dělat, být zase více v kontaktu s lidmi a třeba si i něco k mateřské přivydělat. Čas plynul a než jsem se rozhoupala, bylo září. Rozhodla jsem se, že zkusím předcvičovat ženám v jedné tělocvičně v Praze, ale vzpomněla jsem si pozdě, už byl volný jen čas 14.00-15.00 hod. ve čtvrtek. Takže do konce roku jsem cvičila a trénovala jen já, mé dcery a jedna příbuzná. Jak bude těžké vydržet celou hodinu předcvičovat, dýchat, mluvit, nenudit, nadchnout a přesvědčit, aby příště zase někdo přišel, jsem netušila. Vůbec jsem se nevěnovala žádné propagaci a byla jsem vlastně i ráda, že jsem měla prostor pro svůj růst a získání sebevědomí. Ovšem pronájem tělocvičny stojí dost peněz , a tak mi paní správcová poradila, ať zkusím v tento čas od ledna 2018 děti. Udělala jsem letáčky, nechala je ve výlohách nejbližších obchodů (za čokoládu), nakoupila míče a začala vymýšlet, jak zabavit pro změnu hodinu děti (posledních pár let jsem pracovala ve školce, věřila jsem, že to zvládnu). Mé nadšení stoupalo, když se začali ozývat rodiče se zájmem o cvičení a spoustou dotazů. Chtěla jsem udělat hezké gesto, a tak jsem se rozhodla, že platit se bude jednorázově padesát korun. Trošku vyplašená jsem dorazila v lednu na první hodinu, s dcerou jsme si připravily krásnou dráhu a už jsem jen byla připravena s úsměvem vítat rodiče a jejich milé děti. Ufff. Přišlo jich méně, než se jich hlásilo. Jasně, zima, chřipka, nachlazení. Rodiče by nejraději byli u cvičení přítomni, s tím mám špatnou zkušenost, děti pak nefungují - odbíhají a ruší to všechny. První hodina mě vyčerpala, a to především pro neustálé napomínání dětí. Chybělo mi padesát korun na zaplacení tělocvičny, takže výdělek samozřejmě žádný. Auuu. Příště bude líp. K dnešnímu dni máme za sebou už pár hodin a zatím mi pouze dvakrát "zbylo" padesát korun (cestu ani nepočítám). Tedy samozřejmě velká chyba byla, nechtít zaplatit za určité období, pak si každý rozmyslí přijít či nepřijít. Ale děti jsou spokojené a i mé děti jsou spokojené a vlastně i já jsem tam mezi nima spokojená, ovšem není to činnost, která by mě obohatila finančně - možná spíše naopak.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama